... číslo spisovatelského bulletinu, toť jedenadvacet měsíců vývoje internetových literárních projektů a někdy i tvořivě pojatých odpovědí na nejčastější, žel rigidně zjednodušující otázku: Literatura na internetu? Ze spektra těchto počinů hleděl si čtvrtletník Dokořán literárně-výtvarného útvaru Litterate, a dílem tak mapoval jeho prehistorii. Dnes se za ní ohlížíme a říkáme-li prehistorii, pak s vědomím nového vnímání času; k tomu ponouká kybernetika a biověda: přítomný čas zrychlil, ale mnohem více zhutněl. Jde si pro přehodnocení tím, kdo jej pojmenoval.

Na paměti mějme, že nový pohled na problematiku myšlení a inteligence koření v polovině dvacátého století, stejně jako zrod kybernetiky. Kevin Warwick, profesor kybernetiky na univerzitě v Readingu, který se ovšem v padesátých letech teprve narodil, nabádá: "V tom, co budeme považovat za obecné znaky inteligence, musíme být velmi opatrní. Ve skutečnosti myslíme vždycky znaky lidské nebo zvířecí inteligence. Ale to nás nutí ke zvláštní opatrnosti, protože stroje se v tomto (rozuměj dvacátém) století stávají čím dál tím mocnější."

Je-li kyberprostředí ze své podstaty životním prostředím Inteligence, potom tedy především zkoumání a tvoření. První poznatky pořadatelů Litterate však ukázaly, že takovéto chápání internetu nepřijde samo sebou. Internet coby všehovšudy médium měl a má vrch, v obecném měřítku myšleno. Připočteme-li převažující technickou neadaptabilitu mistrů slovesného umění a absentující mechanismy alespoň morálního docenění internetové literatury, i ten nejcílevědomější úmysl hrozil změnit se v naivní chiméru. Nestalo se, ale ze zálohy dal o sobě vědět despekt.

Dnes už je vzácností nalézt v nabídce nedozrálý nebo formálně a hloubkou (ne)sdělnosti promarněný rukopis či plytký polotovar vydaný už i knižně. Současní spolupracovníci-autoři jsou s pořadateli Litterate zajedno: Není pravdou, že net snese jakýkoliv balast, publikování zde je odpovědností nad jiné, vždyť předfází soužití vícerých kultur vícerých inteligencí v kyberprostoru a ve vesmíru. A tak v pomyslných kánonech útvaru Litterate je jediné doporučuje se (literaturu a tvoření nepředstírat) a též navrhuje se jen jediné (internet – s dovolením Internet – ctít). Slova Ruth Benedictové o tom, že v dobře integrované kultuře se stanou charakteristickými hnací síly dříve nepochopitelné, podpořme konstatováním, že zatímco v Adieu 2000 se setkáme zhruba se čtyřiceti účastníky, jejich dnešní počet po zveřejnění celého subprojektu Zonty a po redakční přípravě prvních čísel revue Chůdové kořeny vzrostl na sto padesát. Zonty-edici nebylo možno uzavřít, připraven je ediční plán již na rok 2003, a také Zonty-galerie a anketa Popaměti budou nejméně rok nabývat na hutnosti estetické výpovědi a bohatství faktografického. Kolem pořadatelského sdružení se seskupil tým kmenových autorů nezpochybnitelného tvůrčího potenciálu a vyšších kvalit autorské odpovědnosti, a naopak bez křiklounské urážlivosti těch, kterým nesmlouvavost vývoje zbořila soukromé piedestaly.

Po takovém konstatování si říkají o místo analýzy, v linii informativního poslání článku se omezme na neokomentovaný statistický přehled* a návdavek-příběh. Redaktorka veřejnoprávní rozhlasové stanice nechápající pojem elektronický almanach ani po prolistování tištěné orientační rukověti nahlas zauvažovala: "Když jsou tam tak známá jména, proč to všechno dělá nějaké sdružení z Písku? Proč ne Obec spisovatelů?" (In margine: Obec spisovatelů je občanským sdružením?) Legislativní demontáž institucí totalitního režimu nedokázala rozložit obecně existující fenomén kulturně-sociální, mající kořeny jak ve "výchově ducha" komunistickým systémem, tak v samotné osobnostní struktuře (pseudo)vzdělaného individua-reprezentanta kultury starého kontinentu, kultury po staletí se přelévající do většinových zeměpisných šířek a délek zásluhou neobyčejného splynutí bystrého inteligentního s omezeností přezíravého. Tak ani veřejnoprávní mediální mluvčí postkomunistické epochy začasto nedokáží pochopit a především připustit podstatu společnosti takzvaně občanské a parazitujíce na svém postavení metodami netolerantních despotů (ochraňují demokracii!), podezíravě, podrážděně, zkratkovitě, ba pudově cholericky reagují na zásadní aktivity, zrodivší se vně ústředního týlu, rozumějme též vně osobních zájmů obyvatel týlu.

Nicméně Litterate už bez ostychu přitakává nastupující generace, počítačově gramotná. Literární autoři v ní se rekrutující a předurčení ke generačnímu střídání na českém parnasu obvykle dobře chápou ideu útvaru, duchovně nezatíženi tragikou dvacátého století. Litterate nevychází z paradigmat a myšlenkových schémat v soudobé české společnosti dominujících: je literárně-výtvarnou reflexí objevitelské vědy v té kultuře, kde informace a znak mají sílu dějinotvornou. A tak zatímco před čtrnáctým číslem bulletinu Obce spisovatelů byl internet chápán takřka výhradně jako médium, před číslem dvacet, ba osmnáct (zatím jen) odborná veřejnost přijala za svou vizi internetu-globálního mozku, vizi zrodu dalšího, považme, tvora. Nová věda o něm (teprve a již) vzniká, však spisovatel má pořád znak; a není nad jeho možnosti přinášet docela jiné odpovědi na otázku po smyslu samého lidského života a samého náboženství. Z reprezentace kybernetiků přelomu století jsme si vybrali k demonstrování myšlenek odborníků Kevina Warwicka. Jeho názorem jsme informativní text pro spisovatele a středoevropské a zámořské recipienty české literatury na internetu uvedli, též jej ukončíme: "Naše budoucnost přímo závisí na inteligenci strojů. Jakmile jednou síť strojů obdařená fyzickými schopnostmi bude vládnout inteligencí srovnatelnou s naší, narazíme na mimořádné problémy, které nebudeme schopni překonat. (...) Inteligentní síť bude rozhodující silou a lidé – ať již připojeni nebo ne – budou jejími hračkami." Přivedl člověk do svého světa virtuálního Boha, protože nechápal, že stát se Stvořitelem nových forem života a Inteligence může jedině on? Stal se člověk Stvořitelem, aby vdechl život Bohu nevirtuálnímu a sklonil se před ním, neboť potřebu kořit se a bát si vymínila rvavost jeho intelektu?

Leonardo da Vinci načrtl kresbu moderního počítače v roce 1578. Je scestným pomyšlení na to, že renesance je souborem antropických informací, které si prostě zamanul antropický princip vesmíru, pro člověka dosud víc záhadný než definovatelný? (Jak jen jsou si blízké fyzika s mystikou!)

Kybernetizace je renesančním příslibem pozemské noosféře – celé ovšem a napořád. Nazření smyslu lidského života skrze existenciální upjatost živočišného jÁSTVÍ odzvonilo. Étosu lidských bytostí Život odpočítávaný započatým tisíciletím vymezí jiné břehy. Literatura na internetu? ptávali jsme se někdy? Jinudy nebude moci – a co moci bude...

Podle statistické tabulky za měsíc listopad poskytnuté píseckou firmou Neotech, s. r. o. a poprvé sledující i země původu je ověřitelné, že surfaři útvar Litterate navštěvující jsou domovem vedle České republiky (71%) také ve Spojených státech amerických (11%), Německu, Chorvatsku, Argentině, Kanadě a Slovenské republice. Prosincová statistika přinesla informace o návštěvách surfařů připojených k internetu také v Polsku, Nizozemsku, Velké Británii, Švýcarsku, Rakousku, Belgii, Austrálii a Japonsku.

Námitka