Literární výraz v raných formách interaktivních umění internetových

Pořadatelé internetové expozice děkují
Občanskému sdružení V-ART Písek
za zpřístupnění archivního záznamu
filosoficko-uměleckého útvaru Litterate 28,086

Expozé

(16. března 2004)

V červnu 2000 proběhla v Praze XIX. výroční konference Mezinárodního výzkumného střediska elektronického publikování. Šest desítek účastníků zastupovalo vydavatele, počítačové firmy, firmy reklamní a obchodní, také kruhy akademické.

Na zářijovou konferenci e-Book 2000 ve Washingtonu se sjelo na tisíc účastníků – spisovatelů, vydavatelů a knihovníků. Na konferenci předešlé to byli takřka výhradně programátoři.

Ve zpravodajství z frankfurtského knižního veletrhu Daniel Anýž napsal (MFD 21. října 2000): "Poprask, který vyvolali výrobci e-Booku a firmy dodávající programové vybavení, zatím dalece předstihuje ochotu lidí číst si beletrii na obrazovce."

Na zmíněné konferenci Mezinárodního výzkumného střediska elektronického publikování zaujal přítomné John G. Schwarz, prezident americké firmy Reciprotal. Nepředstavil se jako vydavatel, ale jako poskytovatel digitalizovaných informací či digitálního obsahu.

Na konferenci ve Washingtonu zaujal Waren Adler – vyzval autory, aby se stali zároveň vydavateli. Za čas si čtenářská obec zapamatovala výrok Stephena Kinga: "Staneme se noční můrou nakladatelů." Po nedlouhém experimentování se King vrátil k nakladatelům, zpřítomnění své tvorby na Internetu se nevzdal jako ne Kurt Vonnegut, Ed McBain, William Styron, Frederick Forsyth či Robert Parker, v Česku kupříkladu Ondřej Neff, Zdeněk Zapletal, Roman Cílek, Vlastimil Třešňák a jiní.

Jiná mediálně rozšířená formulace pochází z marketingového týmu společnosti Microsoft. Většina z toho, co budou lidé číst v roce 2020, bude v digitální podobě.

Společnost Pricewaterhouse Cooper zveřejnila v roce 2000 analýzu, v níž předpověděla, že letos – v roce 2004 – se bude elektronické publikování v USA podílet na obratu nakladatelského sektoru pětadvaceti procenty. V České republice si média všímala obzvláště jihlavské firmy Neknihy. V polovině října roku 2000 nabízela díla 158 autorů a dalších přibývalo. V roce 2003 informovala autora expozé o záměru ukončit činnost. Nekomerční ZONTY-edice Občanského sdružení V-ART Písek, v níž publikovali převážně velmi renomovaní autoři, uvedla do Sítě několik desítek titulů. Poslední z nich, zveřejněný 6. prosince 2003, opatřil vydavatel ediční poznámkou. "Pravidelní návštěvníci stránky http://v-art.envision," stojí v ní, "a mezi nimi zejména čtenáři edice ZONTY v posledních týdnech a dnech s napětím očekávali, bude-li realizován celý ediční plán. Samozřejmě ano – vzdor zákulisním intrikám a zesilujícímu tlaku, vyvíjenému 'reprezentanty' literárně 'společenského' života a reprezentanty byznysu, z výroby a obchodu s knihami majícího profit. A také vzdor výhrůžkám a vzdor slibům – jako už tolikrát v dějinách střetů nových myšlenek s popudlivou mocí. Té jsou projekty, literaturu pojímající jako nedílnou složku interaktivních umění internetových, v roce 2003 už vážnou překážkou."

10. března 2001 citovala MFD zřejmě nejčtenějšího českého autora. "Nemyslím si, že by se u nás e-booky moc prosadily," řekl Alici Horáčkové Michal Viewegh a k nabídce své tvorby na evidky.cz poznamenal: "To jsou ale dílčí, okrajové prózy, jinak to pro mě nemá význam: elektronické publikování se stejně nikdy tištěné knize nevyrovná."

V listopadu 2003 přinesl stejný deník několik článků, zabývajících se vztahem školních dětí ke knize a ke čtení. Podle průzkumů Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj takřka polovina českých školáků nikdy nebyla v knihovně. Ve svém volném čase většina dětí vezme knížku do ruky nanejvýš jednou za měsíc. Čím starší děti jsou, tím méně čtou. Učitelka Zuzana Nováková MFD řekla: "Když jsem byla malá, byly pro mě knihy jediným zdrojem informací. Dnešní děti jsou jiné. Informace nezískávají četbou, ale sledováním televize."

"... životní styl se mění, ale já si netroufám soudit, jestli je to jen k horšímu. My si pro snadnou orientaci a vynášení pohotových soudů vytváříme příšerné redukce. Řekneme počítačové hry, a hned se nám v tom našem 'nezkaženém' humanitním prostředí vybaví krvavé střílečky či virtuální ježdění s formulí. Jenže ony jsou i tvořivé počítačové hry, u nichž lze hrací úsilí přirovnat právě třeba ke konstruování fikčního světa z Flaubertova románu. Počítačová hra není přiblblý automat z hospody. To jen my si to naše uvažování zjednodušujeme tím, že vypíchneme jeden či dva atributy. Ono i v minulosti se argumentovalo, že určité špatné hodnoty lidem 'vnucují' třeba ten Flaubert, France nebo D. H. Lawrence. Kde je ta jejich špatnost z dnešního pohledu? Nová média prostě asi povedou k novému typu senzitivity, ale jestli to bude horší nebo lepší, to se teprve uvidí," řekl Petr A. Bílek, předseda Nadačního fondu Obce spisovatelů, v rozhovoru poskytnutém Chůdovým kořenům (v-art.envision.cz 10. října 2003). Na otázku co soudíte o perspektivách krásné literatury na Internetu Petr A. Bílek odpověděl: "Já bych se nebál těch vizí, jak internet vytlačí 'krásnou knihu'. Je to médium jiné, svébytné, a má své evidentní výhody. Projekty typu Guttenberg garantují, že veškeré podstatné texty budou přístupné, kdykoli je potřebujeme, a ne v závislosti na úředních hodinách knihovny. Všimněte si, jak se i z našich odborných knih nenápadně vytratily rejstříky. Zůstává tam nanejvýš ten autorský. Elektronická podoba textu umožňuje suplovat si takový rejstřík vyhledávačem, přecházet pomocí odkazů z textu do textu. Nikdo nebude číst Vojnu a mír na obrazovce, ale mít stálý přístup k takovému textu, když potřebujete odcitovat či osvěžit si jeden odstavec, je nesporně přínosné. A stejně tak je zajímavé sledovat i nový typ beletrie, psané primárně pro hypertextové prostředí, anebo adaptace klasických textů do tohoto prostředí. A o dostupnosti odborné literatury už ani nemluvě."

Ve stejném čísle revue Chůdové kořeny připomenul univerzitní pedagog Jiří Hrabal, že Bogdan Trojak nazval průkopníkem české literatury na Internetu Pavla Kotrlu; začátky Kotrlových internetových aktivit spadají do poloviny devadesátých let. V roce 1997 vydala MAU v Praze pojednání Internet – nové médium literatury. Autor spisu Miroslav Klivar, už v roce 1996 publikující stať Nové médium a literatura v týdeníku Obrys-Kmen (č. 11), v úvodu podotkl: "Dnes patří práce s internetem mezi všeobecné vzdělání."

V prosinci roku 2003 navštívili surfaři kupříkladu tyto internetové projekty:

www.neraweb.cz * culibrk.pohoda.cz * www.kmp.plzen-city.cz * www.aluze.cz * www.obrys-kmen.cz * www.libereckelisty.cz * www.volny.cz/obecsp * www.iliteratura.cz * www.dobraadresa.cz/tvar * www.tramvaj.cz * www.intext.cz/texty * pisalek.unas.cz * moznosti.cz * 1.alo.misto.cz * www.feminismus.cz/oneeyopen * www.3glav.cz/lumir * sweb.cz/promlky * www.weles.cz * www.magazlin.cz * www.volny.cz/nicotline/brigada * www.volny.cz/poietikon * sweb.cz/zelvin * www.night-train.chytrak.cz * mujweb.cz/www.analfabet * www.splav.cz/splav * punknet.cz/st * www.plusaminus.cz * www.volny.cz/tanecnik7 * www.hostbrno.cz * www.gasbag.wz.cz * www.cuni.cz/cte * big.kokos.cz * www.pismak.cz/knihomolna * www.blueworld.cz * www.literatureonline.cz * kotrla.com * epika.cz * www.poeta.cz * horac.virt.cz * www.apropos.kgb.cz * www.bohema.terramail.pl * www.hlbokyhrob.sk * www.satiricke-noviny.cz * www.divokevino.cz * www.cafeirreal.com * www.break.aktualne.cz * www.parek.borec.cz * www.postmodernirevue.cz * www.geocities.com * www.esperanto-cz.net * www.hutka.cz * www.salon.webz.cz * www.mf.cz.

Kolem mnohých internetových projektů, nekomerčních najmě, vznikají autorsko-čtenářské komunity, jejichž členové se začasto navzájem neznají, ale jejichž tvorba či vyhledávání literárního výrazu na Internetu má společný efekt: činí z krásné literatury složku nové kultury, kyberkultury.

V letech 2000–2003 k takovým patřil z prácheňského kulturního prostředí organizačně vzešlý filozoficko-umělecký tvar


Litterate 28, 086.


(Text připravil: Miroslav Vejlupek.)