Spisovatelka a překladatelka básníků zejména 19. století se narodila 10. 3. 1923 v Praze. Maturovala v roce 1942 na gymnasiu Krásnohorská, absolvovala střední knihovnickou školu, pak byla nasazena při stěhování knih v Rudolfinu. Ve druhé polovině války byla ve skupině Jindřicha Honzla, je proto 1945 v seznamu Studia ND. Od letního semestru 1945 studovala českou a ruskou literaturu na FF UK.
Do literatury vstoupila v červenci 1945 vlastní básní v deníku MF. V soutěži mládeže dostala 1945 první cenu za hru Perníková chaloupka ve verších pro maňásky, psanou pražským dialektem. Na scénu hru uvedl V. Vaňátko a 1946 vyšla v nakl. J. R. Vilímek. Prof. Mathesius jí zadal překlad Puškinových poem, které vydala Svoboda v roce 1950. V roce 1947 vstoupila do sociální demokracie. Po únoru 1948 jí nebyla uznána disertační práce, protože napsala o V. G. Korolenkovi, že se správně nepřiklonil k bílým ani rudým a odmítla ho za to odsoudit. Nebyla také převedena do členství KSČ, ale jen do kandidatury. Stala se nakladatelskou redaktorkou sbírky Klasici. V polovině roku 1953 byla i z kandidatury KSČ vyloučena. Ztratila zaměstnání, překládala, převážně ruské klasické básníky, ale i hry, také třicet pět knížek pro děti. V roce 1962 jí Ukrajinská republika udělila medaili za překlady Tarase Ševčenka. Stěžejní význam má kniha N. A. Někrasov Básně (1969), s výjimkou poemy Současníci celé autorovo básnické dílo. Vlastní básně jí vycházely jen v časopisech a příležitostných tiscích, jako jsou drobné sbírky Duha zvířetníku (vyd. VÚGTK 1975), Vyšehrad (vyd. Správa NKP Vyšehrad 1983), Národní divadlo (vyd. Společnost A. Jiráska 1983). K 6. listopadu 1989 sestavila Z. Bergrová katalog výstavy NA JARNÍ BARVY SPOLÉHÁM, kde shrnuje manželovu a svou práci, kde je vedle jiného i čtrnáct jejích nových básní. Verše Z. Bergrové jsou otištěny v katalozích manželových výstav.
V roce 1990 dostala Z. Bergrová rehabilitační doktorát (předložila dvaatřicet kolokvijních vysvědčení). Téhož roku jí vyšly tři vlastní sbírky: Jedinému čtenáři (verše z let 1968–74), Praha je pečeť, obě Astra, a Leťte, ptačí noty (Městský úřad Lomnice nad Popelkou). V roce 1996 vydala další dvě sbírky: Slova noci a Humor má černé dno, opět Astra Praha. Vedle toho připravila k vydání dvě manželovy monografie: Věroslav Bergr, malíř, sochař, grafik (Astra 1992, Praha) a Barvy, tvary, struktury (Orlická galerie 1996, Ústí nad Orlicí).
Zdenka Bergrová napsala celou řadu statí autorech, které překládala. Jsou mezi nimi kupříkladu Charles Baudelaire, Paul Verlaine, Fedor Michailovič Dostojevskij, Sergej Jesenin,, Vladimír Galaktionovič Korolenko, Alexandr Kuprin, Michail Jurjevič Lermontov, Nikolaj Alexejevič Někrasov, Boris Pasternak, Alexandr Sergejevič Puškin a další.
RS, r
Aktualizace 21. 2. 2009:
Zdenka Bergrová zemřela 22. 5. 2008.