Básník-světoběžník snad z předurčení: narodil se v italském Monfalcone. K poezii přiveden poezií cest. Poznav jazyky národů, píše v jazyce esperanto. (Pravdaže též česky.) Přítel a spolupracovník básníka Jiřího Karena a herečky Evy Seemannové.
Heslovitost úvodu vyváží Vidmanovo vyzvání:
"Handicapován od narození poznal jsem sílu básnického slova, které mi pomáhalo překonat všechny překážky a potíže. Báseň vzniká z jasu nebo z bolesti. V každém verši je kus našeho já.
Život je velká zodpovědnost. Pociťuji ostych, když mám vyjadřovat velká životní témata. Cítím nedokonalost svého vyjadřování. A přece se vždy znova pokouším najít nové odstíny v tónech a barvách slov, podoben tak
bratrům hudebníkům a malířům.
Pod přetlakem radosti a bolu píši poselství. A myslím na ty malé. Mé krédo je tvořit ze života pro život."
Vidmanovy básnické sbírky, povětšinou bibliofilie, tiskli nákladem autora kladenský Josef Cipra (Moře – 1972, Miska rýže – 1974, Vteřiny slunečních hodin – 1975) a ostravský Leopold Čada (Čím se líčíte, Ičiki – 1979, Pod horou Fudži – 1980). Tiskem vyšly i básně recitované v říjnu 1977 v pražské Viole.
Zatímco v devadesátých letech vydanou sbírku Vyhlížení k domovu (1992) ilustrovala Olga Stárková, předchozí tituly výtvarně doprovodil Vladimír Koukl, jeden i Cyril Bouda (Vteřiny slunečních hodin).
Zvláštní kapitolou Vidmanova uměleckého působení jsou adaptace pro představení jednoho herce. V řadě českých měst je uvedla dnes již zesnulá Eva Seemannová. V jejím podání se líbily především pořady Sama mezi všemi, Půlstoletí pod šminkou, Já, Eliška Přemyslovna, královna česká a Já, Alžběta Rejčka, někdy královna česká.
Básník Čestmír Vidman je členem Obce spisovatelů, Spolku českých bibliofilů a Českého esperantského svazu. Na pouť plodným životem se vydal 31. října 1921.
(r)