PråcheòskÊ rezonance 2004

Novoročně k problematice duchovního růstu

eLiterární noviny, www.literarky.cz, neděle 3. ledna 2016

Napsali, deklamovali: Úplatce jáství, Účastník semináře Za literární publicistiku srozumitelnější, Marie Moravcová. Použito úryvku z tvorby B. B.

Úplatce jáství: „Kdo ví, zda má být toto léto pochváleno! Možná je všehovšudy takové průměrné: to minulé sice bylo možná lepší, ale to příští zase může být o poznání horší. Anebo úplně obráceně.“ (Literární Západ 23. srpna 2015)

R. B. (Eseje o ruských spisovatelích): „…o ruské literatuře je především výběrem jeho starších textů. Napsal je v nakladatelství Odeon od konce 70. let až do roku 1989 a tehdy měly ve své většině podobu knižních doslovů. Autor články pro nové vydání nijak zásadně nepřepisoval,jen z nich odstranil ideologické pasáže, poplatné své době.“ (A2 č. 18/2007)

Úplatce jáství (dále jen ÚJ): „Začíná listopad a to znamená, že se mílovými kroky, ba skoky blíží Dušičky.“ (Literární Západ 1. listopadu 2015)

Účastník semináře Za literaturu srozumitelnějuší: „Leonid Iljič Brežněv… Vasil Biľak… Václav Havel… Václav Klaus… Něco málo jmen. Jmen-symbolů dvou společností odlišných politicko-ekonomických a kulturních vymezení. Ta jména patří vrcholovým nebo jen „vrcholovým“ politikům – bez rozdílu však pozitivně reflektována a k nalezení v tvorbě (či „tvorbě“) Úplatce jáství. Vždyť mu posloužila poprvé (Zemědělské noviny, 1978; Tribuna 1979) pro výstup na profesní Olymp, podruhé (Mladá fronta Dnes, 1991) k udržení se na Olympu zuby nehty. Zatímco v prvém případě čteme, že „neexistuje humánnější společenský systém než socialistický“ a že „žádný jiný systém není schopen zaručit skutečně demokratický rozvoj lidu“, neboť „socialismus umožnil pracujícím masám široký přístup k duchovním hodnotám a učinil z nich také bezprostřední tvůrce kultury“, v případě druhém samojediný literární publicista brání a doporučuje ke čtení politiky, kteří citované teze popřeli.“ (Poříčín 19. srpna 2006)

ÚJ:čkách. Listopadové truchloroušky však z naší mysli aspoň načas odstraňme a věnujme se něčemu o poznání veselejšímu.“ (Literární Západ 8. listopadu 2015):

„Rok 1977 byl v životě našich literárních tvůrců vůbec mimořádně závažný: prosincový ustavující sjezd, jenž pobíhal za velké pozornosti naší veřejnosti, se stal symbolickou tečkou za rokem, kdy českoslovenští spisovatelé proklamovali bytostné sepětí s politikou Komunistické strany Československa. Vznik jednotné celostátní spisovatelské organizace umožnil sjednocení tvořivých sil obou národních literatur i literatur ostatních národností v úsilí o co nejefektivnější realizaci politiky KSČ…“ (Tribuna, 1979)

Marie Moravcová (Jaký potom div…): „Jaký potom div, že v časech „nejefektivnější“ realizace politiky KSČ je Úplatce jáství samojediným redaktorem několika prorežimních periodik. Do poslední chvíle ví, co se od něj očekává. Do poslední chvíle obětavě posluhuje.

Jaký potom div, že po obměně režimů jeho jáství obměnilo slovník tak výrazně, až tím docela naruby obrátilo etické hodnoty v „jeho“ literární vědě, potažmo v něm samém. Jaký potom div, že dnes neurotickým nenávistníkem schopným zradit každého, dokonce i ty, kteří mu kdy pomohli v obtížných životních situacích.“ V kejdě nekritické sebechvály až po oční víčka zabředlý mstivec „vytváří“ prý literární publicistiku a pranic nedbá, že obor devalvuje.

Ostatně svého času jsem požádala postupně čtyři dobře známé literární teoretiky o doslov k Úplatcově knize recenzí. Zájem neměl nikdo: S „tím člověkem“ nechci nic mít! Jenže právě o to Úplatci jáství jde – jen ať se na mě někdo opováží! Jediná jeho cesta povede kanálem! (Horizonty 7. července 2011)

ÚJ: „Historickým předpokladem socialistického realismu je nástup proletariátu do čela světového revolučního hnutí, jeho teoretickým předpokladem je marxismus-leninismus, vědecký světový názor dělnické třídy a ostatních pracujících a tvůrčích umělců. K nejdůležitějším znakům jeho metody patří – obdobně jako v realistickém umění vůbec – stranickost, lidovost, pravdivost.“ (Tribuna, 1988)

Marie Moravcová (O syndromu malého muže): „Jaký potom div, že i v tomto desetiletí je (pseudo) literární publicista, kdysi dávno vědec, vpravdě plžím redaktorem, výkonným redaktorem a šéfredaktorem? Opět správně ví, co se od něho očekává. To občan se nesmí čílit, že jeho daně to jsou, z čeho je vydávání těchto médií placeno! Vtaženému do světa absurdit, nikdo se ho neptá a jeho podivení není vhodné – jaksi politicky. Občan nanejvýš smí číst, co všechno samojediný už napsal a co napsat ještě stihne. Leonid Iljič Brežněv… Vasil Biľak… Václav Havel… Václav Klaus… Ti další přijdou, bezpochyby jen konec světa tomu může zabránit. On to ví nejlépe: Dějiny jsou pouhý dojem.“ (Horizonty 20. ledna 2002)

ÚJ: „… máme toho na jazyku hodně, dokonce tolik, že by to Literární Západ možná i nerad viděl a slyšel, pročež raději to vše ošklivé, zřejmě plným právem tuze ošklivé natotata spolk-něme, odkašleme si, bezmocně mávněme jednou rukou a potom i druhou – a konečně řek-něme a napišme to podstatné“. (Literární Západ 23. listopadu 2015)

Marie Moravcová (In margine): „Je tristní, když politicky nezkušené generaci literárních tvůrců, na níž snad bude záležet hodnotové rozlišení (ne)etického v tomto století, prvního „výchovného“ usměrnění se dostává od takového, jemuž jsou ctibažné zájmy nezkrotného jáství jediným skutečným desaterem. Jakého společenského významu může dosáhnout příští literatura, tímto společenským typem poučená?“ (Horizonty 3. dubna 2005)

ÚJ: „Vánoce se blíží tak rychle, že pomalu ani nezaregistrujeme, budou-li už za námi.“ (Literární Západ 13. prosince 2015)