Portrét

Miroslav Vejlupek (Čerchovský) se narodil 29. ledna 1952 v Domažlicích. Středoškolského vzdělání se mu dostalo na Odborném učilišti Českého svazu spotřebních družstev v Praze-Klánovicích (1972) a na Střední knihovnické škole v Praze, konzultačním středisku v Plzni (1977). Po čtyřletém profesionálním působení v kulturní a osvětové sféře abdikoval na funkci ředitele kulturního a osvětového zařízení v Horšovském Týně a prošel řadou především dělnických zaměstnání. Vyhnul se mechanismům komerce a zasazoval se o nekomerční pojetí umění, přičemž své literární, publicistické, literáně-organizátorské a editorské aktivity směroval na Chodsko a do prácheňského regionu.

Vejlupkovy tvůrčí začátky se datují do roku 1973, kdy publikoval v plzeňské Pravdě povídku Pavlův slavnostní den. Od té doby četli jeho články, glosy, črty, fejetony, eseje a povídky čtenáři Nového Domažlicka, Pravdy, Zemědělských novin, Družstevních novin a periodik Z Chodského hraduLiterární fórum, později čtvrtletníků H_aluze, DokořánSpektrum. Příležitostně publikoval také v měsíčníku Host, Zwrot a v elektronických Libereckých listech (www.libereckelisty.cz), v obtýdeníku Tvar, týdenících Literární noviny, Obrys-Kmen, Literatura+Umění+KulturaPísecké postřehy a v denících Mladá fronta DNES, Písecké listy, Jihočeské listy, Písecký deník, Plzeňský deník, Českobudějovický deník, Domažlický deník, Neviditelný pes (www.neviditelnypes.cz), Pozitivní noviny (www.pozitivni-noviny.cz)Britské listy (www.blisty.cz), dále v almanachu on-line Wagon (www.almanachwagon.cz), dvouměsíčníku Téma (www.gasbag.wz.cz/téma) a Texty (www.casopis-texty.cz), v časopisu Divoké víno (www.divokevino.cz), v literárně-publicistickém blogu Subjektivník (www.subjektivnik.blogspot.com) a na portálech Lupa, Čítárny (www.citarny.cz) a Literární Západ (www.literarnizapad.cz).

Koncem sedmdesátých a začátkem osmdesátých let redigoval na Domažlicku závodní časopisy Jednotného zemědělského družstva Meclov a Výrobního družstva Nábytkář Domažlice. V letech 2002 – 2004 a 2007 – 2010 byl redaktorem internetové literární revue Chůdové kořeny. V letech 2004 – 2010 Vejlupek editoval internetový „projekt nezapomenuté literatury“ Taxus Bohemica, v jehož Edici hostů uspořádal a k vydání připravil řadu elektronických literárních sborníků. Ve stejné době byl administrátorem a editorem e-projektu Kybernétés aneb Cesty regionalismu třetího tisíciletí, kam uvedl řadu osobitých spisovatelů a výtvarníků. V letech 2006 – 2007 působil Vejlupek jako editor literární části internetového projektu Subjektivník. Od roku 2014 je blogerem webu Literárních novin. Autor během své literární dráhy sporadicky přispěl i do sborníků.

V roce 1979 vyšla Vejlupkovi v plzeňském Západočeském nakladatelství knižní prvotina Chlapi se nebojí a dva roky nato próza Hlava plná mozolů. Potom se v oficiální literatuře na dlouho odmlčel a po celá osmdesátá léta distribuoval pouze samizdatové strojopisy esejistických textů s tématikou chodské historie a kultury. Vejlupkův návrat na literární scénu se pojí s rokem 1998, kdy vydává prozaický triptych Vyvřeliny a poté sbírku povídek Nemocný život (1999). Na Internetu zveřejnil prózu Zahrada v jeskyni, výběr kratších próz Z balad, triptych U Ošuntělého fraku, sbírku esejů Klec z hedvábí, esej Co dovoleno spisovateli… a čtyři díly souboru Dějiny literárně-výtvarného útvaru Litterate: sborník archivních dokumentů Literatura a kyberprostor, a příběh a po něm monografie Osobnost Theofila Halamy, Osobnost Čestmíra VidmanaOsobnost Kláry Hůrkové. Soubor vyšel též tiskem. Poslední Vejlupkovou publikací tištěnou je Cílová rovina, výběr z textů let 1998 – 2009 (MiradiX, Písek 2010).

Nejrozsáhlejší Vejlupkovu prózu, tetralogii Země podvedená, vydal Prácheňský syndikát V-ART Horažďovice – Písek v internetové Edici hostů (2007). O dva roky později vyšel román na CD-ROM v píseckém vydavatelství MiradiX. Na CD-ROM dále vyšly tituly Z Parnasu do Českého lesa. Josef Abraham a Jack Flor, nezapomenutí umělci Domažlicka, Pomník Jana Sladkého Koziny, fenomén a svědectví (oba MiradiX, Písek 2010), Cesty a tvorba Jozefa Kelemena. Rozměr života, Literatura v proměnách světa počátku tisíciletí. Nad elektronickými projekty uměleckých sdružení V-ART a také cyklus drobných próz Stoly (všechny Prácheňský syndikát V-ART Horažďovice – Písek, 2011).

Už jako kmenový autor vydavatelství MiradiX s.r.o. zaměřil se Vejlupek v dalším období na tvorbu esejů s literárně-historickou tematikou. Postupně vyšly Slovo k životu a dílu Jana Vrby básníka (Písek, 2012), Druhý život spisovatele Jindřicha Šimona Baara, Okrajem k románové tvorbě Karla Matěje Čapka-Choda, Spisovatel, komentátor a literární dokumentarista Jack Flor (všechny Písek, 2013). K těmto titulům Vejlupek přidal v roce 2014 knihu memoárových rozmluv Mnémosyné, nová dobrodružství, povídku Sezona strachu a po nich studii Příznačné v umělecké reflexi přírody literaturou Podčerchoví (1870 – 1920). Napřesrok přibyly monografie Osudové příběhy a filozofie tvorby spisovatelky Miloslavy Ledvinové a Fenomén Bohuslav Balcar a s nimi sborníky Stopou osudů spisovatelek Kdyňska Hany Štěpánkové, Miloslavy Ledvinové, Václavy Jandečkové. Následovala Strofou spřízněni. Augustin Kaplický (Jaromír Chod) a Rudolf Mayer.

V roce 2016 autor rozšířil svoji bibliografii monografiemi Fenomén Josef Žuvníček a Fenomén Zdeněk Procházka, studií Ozvy života a tvorby Viléma Szpyka ve 21. století, povídkou V soutoku samoty (o posledních dnech spisovatele Jindřicha Šimona Baara) a literárním pastelem U Dydlů.

Pokračování Portrétu

Kontakt: Miroslav.Vejlupek@email.cz

Webmaster Chůdových kořenů MVČ Jiří Homolka
Webmaster Chůdových kořenů MVČ v letech 2014 - 8/2016 Ing. Michal Karas
Webmaster ChK MVČ v letech 2004 - 2013 Miroslav Vejlupek, jr., Dis.