Prácheňské rezonance 2004

Cesty grafika a fotografa

Zpravodaj Výrobního družstva Nábytkář Domažlice, r. 1983, č. 1, únor 1983

V prosinci tomu bylo padesát let, kdy v Domažlicích začal působit (ihned po promoci) lékař MUDr. Vladimír Böhm. V té době měl za sebou ty nejranější umělecké začátky, na něž v dalších desetiletích lidského a uměleckého vyzrávání navázal a stále navazuje. Po zásluze mu proto napsal k jeho loňským pětasedmdesátinám RSDr. Jaroslav Fronk, předseda městského národního výboru: „Zejména vysoce oceňujeme Vaši lásku k městu, v němž jste prožil takřka celý svůj bohatý život. Ve svých uměleckých pracích jste zachoval krásu lidové architektury domažlických řemeslníků pro období příštích generací.“

Veřejnosti však není příliš znám fakt, že cesty domažlického grafika a fotografa vedly i k pozdějším národním umělcům Janu Werichovi a Cyrilu Boudovi. Už na sklonku dvacátých let požádal Werich studenta medicíny, kterého si získalo Osvobozené divadlo, aby udělal hereckému ansámblu sérii fotografií z revue. Po poválečném návratu ze zámoří napsal Werich Böhmovi, že právě jeho fotografie si vzal s sebou při nedobrovolném odchodu z vlasti.

V šedesátých letech vyšla série šesti poštovních známek s motivy měst – na jedné ze známek jsou i Domažlice. Autorem kolekce je Cyril Bouda, jenž se obrátil na Vladimíra Böhma se žádostí o detailní fotografie domů na domažlickém náměstí. Jako památka na tuto spolupráci visí v Böhmově bytě Boudova zkizza a v Chodském hotelu zvětšená reprodukce známky z Böhmovy rytecké dílny. Podobně v roce 1970 putoval k Boudovi Böhmův škrabaný znak Domažlic.

Nejen tvorba, ale i Böhmovy styky s význačnými uměleckými osobnostmi rozšiřují škálu kulturních tradic města na západním pomezí slovanského živlu.