Prácheňské rezonance 2004

J. Š. Baar kronikářem …

Týdeník Nové Domažlicko, 31. srpna 1978
Domažlický deník, roč. 21., č. 107, 7. května 2012

Životní dráha spisovatele J. Š. Baara začala a také skončila v Klenčí, městečku, jehož dějiny umělec dokonale prostudoval. Navíc měl k dějinám úctu a to obojí už byl důvod k tomu, aby se členové místního zastupitelstva obrátili na Baara s prosbou o doplnění pamětní knihy založené roku 1836 kupcem a listovním Janem Bílkem, shodou okolností někdejším majitelem Baarova domu. Jan Bílek spáchal 13. 1. 1847 sebevraždu a od té doby zely další listy pamětní knihy prázdnotou Baar nashromáždil dodatky ke své knize Klenčí, městečko na Chodsku (spoluautor František Teplý, vydáno 1909) a ty v září 1920 do pamětní knihy doplnil. Avšak ani potom se nenašel nikdo, kdo by v zápisech pokračoval. A tak se Baar, ač velmi zaneprázdněn literární tvorbou, 19. 3. 1924 znovu chopil pera kronikáře. Naléhavost vnitřní potřeby tvorby i neúprosný čas ho však donutily, aby 30. 9. 1925 napsal svůj kronikářský epilog: „Pro velký nedostatek času jsem nucen vzdáti se této čestné funkce. Přeji svým nástupcům i milému svému městu rodnému, aby sem mohli zapisovati jen samé zprávy šťastné a radostné.“

Ovšem ironie osudu rozhodla jinak. 24. 10. 1925 umělec zemřel; a tak další zápis pojednává o jeho pohřbu, je rekapitulací Baarova lidského i literárního odkazu. Autorem řádek je jeden z nejpovolanějších – Jan Vrba, příbuzenskou krví s Baarem spřízněný mistr přírodní prózy.

Další klenečské desetiletí popsal v pamětní knize učitel Jan Bozděch, Baarův nadšený obdivovatel.