Prácheňské rezonance 2004

O smyslu novin

Zpravodaj Jednotného zemědělského družstva Meclov, r. 1981, č. 6, září 1981

Už samotný výraz „smysl“ může vzbudit podezření, protože o věcech a jevech, jejichž smysl hledáme, uvažujeme vážně; a mně se zdá, že nejedni ze soudobých generací mají tendenci právě opačnou – vždyť je lépe nemyslet na to, že lidstvo, sytící se chemikáliemi a vyzbrojené jaderným potenciálem, může si napsat nekrolog, pokud nebude moudré.

Nicméně mnozí z mnohých jen tak snadno neklesají na duchu, takže život, sám o sobě optimistický jev, spěje na této planetě sice cestami, na kterých nechybí zrádné prolákliny, ale také ne přívětivost.

Mohlo by se zdát, že je to poněkud zcestný začátek zamyšlení o novinách, ale vše v něm řečené se už dávno stalo novou významovou dimenzí novin a sdělovacích prostředků povšechně. Jestliže v roce 1827 Palacký prohlásil, že „časopisy jsou v našem věku pěstouny vzdělanosti, svědčí o vnitřním pohybu a postupu národa“, pak s odstupem půldruhého století nejen že přitakáme, ale nemůžeme nerozvinout: „… nejen národa, nýbrž lidstva vůbec.“

Právě tak už nemůže být řeč o relativně pasivním potištěném papíru, o němž otec české novinařiny V. M. Kramerius napsal: „Noviny nejsou nic jiného než kroniky a letopisy, které se pro potomky na věčnou památku spisují.“ Neboť novověké sdělovací prostředky dokáží – programově i živelně – regulovat (vystupňovat i mírnit) mínění a aktivitu miliónů. Nový obsah doby prostě přivodil jejich předpoklad pohyb a postup lidského rodu nikoliv jen zaznamenat, zhodnotit a „konzervovat“ pro příští pokolení, nýbrž též usměrňovat řečiště dějinného toku. To vše dílem velmoci.

Už samotný výraz „smysl“ mohl vzbudit podezření, protože o věcech a jevech, jejichž smysl hledáme, uvažujeme vážně; a my míváme tendenci namnoze právě opačnou. V dnešním případě bychom však klopili zrak před svou vlastní podstatou, neboť noviny vždy obrážejí kvalitu doby. Z tohoto zorného úhlu jsou noviny vyjádřením nás samých – stupně poznání, mentality, ideálů.