Kolikrát jsme to už slyšeli?! Čte se prý méně a méně…
Ale je tomu opravdu tak? Jak si pamatujeme z textu Jak Internet mění společnost autorské dvojice Petr Sak – Karolína Saková (viz minulé číslo Chůdových kořenů), komputerizace společnosti, i té české, je na postupu. Sakovi doslova: „Od poloviny devadesátých let má osvojování počítačových aktivit a od přelomu devadesátých let aktivit spojených s Internetem vysokou dynamiku, která byla podložena vytvářením hardwarové a softwarové základny a růstem počítačové gramotnosti v české společnosti. Další vývoj komputerizace české společnosti a utváření informační společnosti bude nyní probíhat již po jiné ose, půjde o procesy např. převádění veřejných agend na Internet v uživatelsky přijatelném prostředí.“
Myslím, že nečteme méně. Čteme stejně, jen slovo tištěné jsme vyměnili za slovo monitorem zprostředkované.
Myslím, že spisovatelé, kteří nabízejí videočtenářům svůj um na Internetu, dělají pro krásnou literaturu nesmírně mnoho: starají se, aby i takzvaná komputerizovaná společnost uměleckou literaturu nacházela tam, kde se její členové pohybují a nutně budou ještě častěji pohybovat – přece v kyberprostoru.
Nehořekujme nad tím, že krásná literatura bývala vyhledávána víc. Znak má před sebou cestu k nové sdělnosti. Spisovatele zkrátka je třeba právě v elektronickém médiu právě proto, aby v kyberprostoru byl přítomen – znalý kumštu slovesné tvorby a připraven účastnit se obrodného vznikání nových, interaktivních forem uměleckých, to podle – Sakovi jistě dovolí – hardwarové a softwarové základny. Literatura se nemůže nepřizpůsobit. Není imunní výlučností, je složkou obecného evolučního proudu společenského.
Proto vítejte v internetových Chůdových kořenech.
Tomáš Urban před časem napsal na www.rozhlas.cz, že sám net se mění v umění. Vedle toho také: „Každý den se něco děje. Svět se mění. Mění se optika, taktika vnímání a s ní i lidé, města, styl. Inovujeme. Hledáme nové formy, pocity a slova, kterými to vyjádřit. Tvoříme, boříme a noříme se do pramenu proměn.“ Cožpak lze nesouhlasit? Dodnes se připomínají slova Dodekadentů, která jsme mohli číst na netu již na samém počátku tisíciletí: „Lidé už příliš dlouho vnímají stále stejnou skutečnost. Tím ji už vyvnímali do nicoty. Je nutno stvořit skutečnost novou, nebo vidět tu starou novýma očima.“ To jsou nové životní pocity.
„Web má podle mne jednu ohromně světlou stránku. Jde o velké rozrušení tradičních omezení ve smyslu rozvolnění žánrů i forem,“ míní filosof Zdeněk Kratochvíl v rozhovoru pro Portál české literatury (22. října 2007).
A spisovatel Ondřej Neff několik let před Kratochvílem předeslal na www.evidky.cz: „… elektronická podoba publikování bude stále významnější složkou kultury, a dokonce se domnívám, že vznikne speciální, nový a specifický druh literárního projevu. Literární forma byla vždycky určována i technologií publikace – jinak se literárně tvořilo, když se knihy psaly dřívkem do hlíny, jinak se psalo na pergamen, jinak pro tištěné knihy!“
Vítejte tedy všichni.
Miroslav Vejlupek