Vlny zvedaly již bójky nad obzor.
V dálce mohutněly
v masiv hor
a znovu v nekonečných vodách mizely.
Zatoužil jsem klidně vcházet
do hájů a do obor
a své známé potkávat
s vrásčitými čely.
Taková žízeň
jiná je než hlad.
Pěšiny v písku,
stezky, silnice
jen domů, k jihu spěly.
Vlídní celníci každý sen provázeli.
Moře je silné i beze mne,
moře nikdy nepřeliji.
Některým lidem bere život,
jiným jenom chvíli.
Moře je silné i beze mne.